Chytání ryb na Blog.cz

Když jsem léta roku 2006 začínal s přívlačí měl jsem prut v gramáži 40-80gramů a vlasec 0,25mm takže nic moc, vlastně se tomu nedalo ani říkat přívlač bylo to tak že jsme si jednou za týden s kamarády šly zaházet na rybník a přáli si úlovek.Za celé léto jsme chytili 2 okouny já 30cm a můj kamarád 27cm.Na podzim jsem se rozhodl začít chod t rybářského kroužku a mít tam východočeskou povolenku.Chytal jsem sice už od 3 let ale jenom tak s tátou.V rybářském kroužku to bylo super dělali jsme tam spoustu věcí např.vázat háčky,správně nahazovat,koukali jsme na filmy s rybářskou tématikou atd .

Rok 2007

Když se na začátku roku 2007 začali blížit zkoušky tak jsem se učil každý den, a bylo to tu den D.Dorazili jsme a každý byl napjatý jak to dopadne,a když se ozvalo moje jméno tak se mi zatajil dech ale když se ozvali máš to tak jsem si málem rozbil hlavu o strop! :-D Pak když jsem dostal povolenku tak moje první návštěva byla na rybník Huryšák chytil jsem 2 kapry 43a 37cm byl to dobrý začátek.Druhá výprava patřila řece Javorce kde mi taťka vyprávěl jak chytil 2 štiky 73 a 75cm a to byl začátek.Začal jsem dostávat pocit že bych mohl taky nějakého dravce chytit.Tak jsem jednoho dne vzal můj ,,Prut" a prohazoval řeku asi po hodině bez záběru jsem se rozhodl přejít za splav.Našel jsem si místečko před obrovskou vrbou a začal házet asi po 15minutách přišel záběr v tu chvíli jsem zasekl a tahám a když vidím štičí tělo rozklepali se mi kolena,moje první štika!!!Když jsem ji změřil na metru se ukázalo 30cm následovalo rychlé vyfocení a putovala zpět do vody.

Po tomto úlovky jsem se rozhodl přezbrojit.Při návštěvě rybářských potřeb jsem se hned zeptal na vláčecí pruty líbil se mi prut Cormoran Bull Fighter gramáž 5-25gramů stál 980 Kč neváhal jsem a byl můj.Hned druhý den jsem přemluvil taťku aby mě odvezl na Javorku.Po příjezdu mi řekl že mě vyzvedne v 11:00 souhlasil jsem.Proházel jsem pár míst ale nic.Tak volba padla na místo kde jsem chytil svou první štiku.Na lanko jsem dal rotačku a po pár náhozech jsem chytil kořen chvilka přetahování a vlasec nevydržel.Tak jsem převázal a přemýšlel co nastražit.Volba padla na žlutého twistera s červenou 8 gramovou hlavičkou po 2 náhozu přišel razantní záběr přisekl jsem a vidím okoun měl jsem radost a následovalo měření a fotka aby mi to rodiče věřili.

Měl jsem radost a tak jsem nahodil na to samé místo ještě několikrát a vyplatilo se!!Přišel další záběr druhý záběr

To už jsem si říkal že jsem asi narazil na hejno.Nahodil jsem tak a když asi 5min nepřicházel záběr rozhodl jsem dát jinou barvu twistera.Volba padla na oranžového s krémovým ocáskem.Nához a záběr!!Další okoun.říkal jsem si že to snad není možný toho jsem nefotil vypadal totiž stejně jako jeho předchůdce.zase pár náhozů a nic.Tak jsem přemýšlel co jim nabídnout???Tak to je nápad.Zeleno-žlutý twistr.Pár náhozů a nesekatelných drbanců a pak to přišlo záběr jako žádný předtím myslel jsem že to je štika ale mýlil jsem se.Byl to nádherně zbarvený okoun a měl rovných 30cm největší co jsem chytil.

Tak koukám na hodinky a vidím 10:45 tak jsem začal balit došel jsem na místo kde jsem měl čekat čekal jsem chvíli a přijel taťka a ptal se ,,Tak cos chytil"Tak jsem mu řek že 5 okounů ve velikostech od 20-30cm.

Tak tohle je už bohužel konec jestli se budete chtít na něco zeptat tak mi klidně pište na e-mail: ondrej.novy7@seznam.cz rád všem odpovím na dotazy.

Tak Petru Zdar!!!

Toto je štika 27 cm kterou chytil můj nejlepší kmarád na řece Cidlině 451010 podrevír 03 na woblera značky Spro 7cm a já byl bezrybka :-(.

Toto ja moje první štika chycená na přívlač zabrala na mé oblíbené řece Javorce 451024 na plandavku vlasec 0,25mm zabrala kolem 14:30 doufám že brzy přijde další!!

Dobry den,

Statistika pro stranku:
Nazev: Chytání ryb
ID: 338687

Navstevnost za minuly tyden (12.3.2007 - 18.3.2007) je:
Pondeli: 31
Utery: 25
Streda: 25
Ctvrtek: 33
Patek: 36
Sobota: 34
Nedele: 118

Celkem: 302

Nevěřím svým očím ale jsem šťstnej jako blecha!! :-D

Těsně pod hladinou se sluní dorostenci a "čtyřicátníci". Zkušenému pozorovateli ovšem neujdou pomalu se pohybující stíny o kousek hlouběji. A právě o ty nám jde. Tyto velikány někdy také zastihneme na hladině, ale vždy poněkud dál od břehu. Jsou příliš zkušení na to, aby se za denního světla odvažovali do těsné blízkosti břehů, kde pořád číhá nějaké nebezpečí. A pokud tam nebezpečí není, jsou rušeni, a to se jim ani za mák nelíbí.

Větší ryby se pohybují rozvážně, krmí se s rozvahou a pokud budeme chtít některou z nich ulovit, musíme se chovat zrovna tak. Unáhlenost a spěch nejsou nikdy dobrými rádci. V prázdninových vedrech využíváme k rybařině spíše časná rána a večery. Kdo se snaží přimět kapry k záběrům přes polední vedro - jen maří čas. Kapři stojí pod hladinou společně s amury, tolstolobiky a ostatními rybami, nebo netečně bloumají sem a tam. Do plovoucích nástrah sotva strčí nosem.

Občas je některý z neúnavných rybářů poplaší a pak jsme svědky hromadného úprku. Velké víry a vlny na hladině dávají tušit sílu i bojovnost kaprů. Někdo může namítnout, že výjimka potvrzuje pravidlo. To může být sice pravda, nějaký záběr může přijít, ale čekání na takovou výjimku je přece jen trochu dlouhé. S prodlužujícími se stíny začínají kapři povrchové vrstvy vody opouštět. Pomalu se propadají ke dnu a začínají jevit zájem o potravu. Jen drobné dovádivé rybky šplouchají na hladině dál. Přišel náš čas …

Už třetí den sleduji kapry na hladině a poctivě se "koupu" na třičtvrtěhektarovém starém pískáči, kde se už dávno přestalo těžit a břehy zarostly bujnou vegetací. Občas spustím nohy dolů a zkoumám dno. Průměrná hloubka je dva a půl metru, několik štěrkových lavic a na návětrné straně v koutě je trochu víc sedimentu. Nejdůležitější je, že kolem není živá duše. Už se rozkřiklo, že tu kapři neberou.

Včera padly do vody první voňavé kuličky. Padesát čerstvých šestnáctek uvolňuje svou vůni do sloupce vody třicet metrů od břehu. Štěrková lavice široká dva metry vystupuje nad okolní terén jen nepatrně, ale doufám, že tudy vede jedna z kapřích cestiček. Když jsem kuličky střílel na vybrané místo, několik se jich vykutálelo ze sáčku a žbluňklo u břehu do vody. Je tam hloubka asi čtyřicet centimetrů a teprve po metru a půl se dno začíná svažovat. Nejdříve jsem je chtěl vyndat, ale pak jsem na ně zapomněl.

Na mysl mi přišly až dnes, kdy se dolů skutálela další kulička. Kouknu dolů a vidím, že jsou všechny pryč. Okamžitě se rozhoduji pro experiment - přihazuji dalších pět kuliček a úplně ke břehu asi do pěti centimetrů pokládám ještě dvě. Kapři už na hladině nejsou, a tak se i já odporoučím domů. K vodě pospíchám za rozbřesku. Jak jsem předpokládal, boilie zpod břehu je pryč. Zůstaly tam jen ty dvě kuličky v pěticentimetrové hloubce. Teď je jisté, že boilie našli kapři. Kačeny by sebraly i ty, na které se ryby nedostaly.

Rychle dostřeluji na lavici třicet kuliček a sestavuji feeder. Catanu nemám dlouho, ale líbí se mi čím dál tím víc. Nasazuji nejměkčí špičku. Když dokončuji průběžnou montáž, vyskočí nad hladinu poblíž krmeného místa menší kapřík. Do PVA sáčku usypávám trochu suché boiliové drobenky a připevňuji ho k háčku. Větve staré vrby trochu zavází, a tak musím při nahození pokleknout. Usedám do křesílka, prut odkládám do vidličky a rukojeť si pokládám přes stehno. Opatrně napínám vlasec a sleduji špičku.

Očekával jsem brzký záběr, nic se ale neděje. Trochu jsem znervózněl. Pozornost pomalu upadá, a tak pro jistotu po-kládám ruku na prut. V duchu se mi honí myšlenky. Že by to nebylo to správné místo? Zvolil jsem dobře nástrahu? Nebude lepší přijít až večer a zkusit chytit nějakého kapra přímo pod břehem?

Z přemítání mě vyruší prudý náraz prutu do ruky a jekot brzdy. Tak přece!!! Kapr se řítí podél břehu vpravo a na dotažení brzdy nijak nereaguje. Rve z navijáku pětadvacítku jako nic. Trochu víc přitvrdím a kapr se zastavuje. Náhle se stáčí ke břehu. Rychle popojdu až na kraj vody a vystrkuji prut co nejdále nad hladinu. Snažím se rybu otočit zpět na volnou vodu. Podařilo se. Pluje v oblouku a získávám několik metrů vlasce. Teď už to jde rychle. Několik výpadů, otoček a vzdorovité plácnutí ocasem na hladině dělá tečku za soubojem s pětikilákem zlatým jako smrková šiška. Ukládám ho do vezírku.

Další záběr přišel téměř ihned po nahození. Soupeř je o poznání menší. Klepe hlavou a točí se na místě. Ke břehu jde jako ovečka. Není divu, vždyť má sotva míru. Odháčkuji ho ve vodě a posílám na lavici další balíček se zrádným soustem. Trochu jsem minul a montáž dopadá více vlevo až za samý okraj krmeného místa. "Nevadí, ryby jsou všude," říkám si na omluvu. Ve skutečnosti se mi nechce znovu přivazovat PVA sáček s drobenkou.

Sluníčko se vyhouplo nad hradbu stromů a začíná prohřívat hladinu. Bublinky, které ještě před chvílí vystupovaly v různých koutech a prozrazovaly, kde se ryby krmí, zmizely. Zase bude vedro. Kapři se na hladině začnou ukazovat co nevidět. Je po braní. Ryby se zasytily a teď se budou slunit. Uvažuji o tom, že začnu balit. Na špičce feederu, která se téměř dotýká hladiny se usadila vážka. Je ocelově modrá a kulí svoje veliké oči.

Tu se špička pomalu a vážně ohýbá bez předchozího varování. Vážka vzlétá a já celkem zaskočený sekám. Už jsem záběr nečekal. Tah není nijak rychlý, ale zato velmi důrazný. Nečekám žádnou záludnost, a tak plynule škrtím brzdu. Ryba se zvedla blíže k hladině, vycítila nebezpečí a vystřelila jako raketa. Způsobila obrovský vír a téměř mi narovnává ruce. Prut naštěstí tuto zběsilost bezvadně zvládl a ryba pořád visí. Dlouho se ovšem neraduji - při dalším výpadu soupeř z háčku padá. Tak nějak se brání i větší amuři. Nijak mě to nerozladilo, hlavně že tu jsou.

exluzivní video lovící kapr!!!!!! http://www.uloz.cz/show/file/6761-100_0013_3.AVI

Může se zdát, že je dnes pro běžného rybáře docela obtížné neutonout v záplavě reklam a moři nabídek spotřebního zboží. Pulty přetékají, nejrůznější rybářské doplňky jsou ve vitrínách, v policích, na stojanech, po zemi, visí zavěšeny ze stropu, jsou prostě všude. Obsáhnout alespoň v základních parametrech výbavu pro všechny rybolovné způsoby…inu, asi by většina z nás musela provést doma podkrovní přístavbu.

Nejdeme-li tedy po univerzálnosti, což by sice vedlo na jedné straně ke snížení sortimentu, ale na druhé straně i ke snížení požitku z lovu v praxi, nutně dojdeme k závěru, že řešením je specializace.

I v rámci přívlače však nevystačíme jen s jedním nebo dvěma pruty, pouze s navijáky střední třídy, a už vůbec ne s hrstí nástrah. Zejména v nástrahách je praktické a pohotové mít u sebe více krabiček, abychom u vody pokryli přehledně "měkký" i "tvrdý" sortiment alespoň podle velikosti anebo barev.

Rozvaha, jaké nástrahy připravit k vodě na konkrétní revír, s sebou nese reálný odhad i zkušenost. A měli bychom počítat vždycky také alespoň s předvídatelnými změnami (počasí, průtoky, barva vody a podobně).

Možností, jak změnit barvu třpytky, je více. Abychom mohli lístek rotačky nebo tělo plandavky přizpůsobit momentální potřebě, lze využít například nesmyvatelné barevné fixy. To je ten nejrychlejší a také nejběžnější způsob. Barvy spolu také různě kombinujeme, ať už ve větších plochách, nebo jako tečky, pruhy atd. Operativnost této metody je i v tom, že hadříkem namočeným v lihu lze celou operaci aktuálně anulovat nebo vytvořit jiný design.

Pokud hodláme povrch tvrdé vláčecí nástrahy oživit barevně navíc prvky s efektem 2D nebo 3D, použijeme reflexní samolepicí fólie. Ty můžeme buď stříhat na velikost požadované plochy, nebo si dopředu děrovačkou připravit do plastové krabičky (nebo dobře těsnícího sáčku z igelitu) vyražená kolečka. Rovněž tyto fragmenty fólie můžeme na ploškách třpytek barevně kombinovat. Jestliže se změní počasí, světelné podmínky nebo výběrovost ryb, lze je také vyměnit, nebo prostě sloupnout do původní podoby podkladu.

Velmi atraktivním způsobem úpravy kovových nástrah (ovšem nevratným) je rýhování. Provádíme je smirkovým papírem o nejrůznějším stupni hrubosti, kdy dosáhneme zmatnění povrchu (je-li kov nástrahy příliš leštěný, eloxovaný nebo lakovaný). Použijeme-li pilník, ostré vrypy budou hlubší a při křížovém rýhování můžeme docílit zajímavých světelných efektů ve vodě. Poněkud jinak se bude dopadající světlo zase chovat na kovové nástraze, budou-li vrypy vysekávané nebo ražené. Podle momentální situace můžeme zvýraznit efekt rýhování buď následným přeleštěním "zašlého" povrchu upravované starší třpytky, nebo naopak zkusíme třeba vrypy fixem zvýraznit barevně.

Kromě již zprofanovaných barevných třapců na koncovém trojháčku lze nástrahu ozvláštnit i barevnými korálky předřazenými na vlasci před vláčecí nástrahou. Používám je občas nejen před tvrdé nástrahy, ale často i před twistery vláčené na háčcích bez jigové hlavičky (s očkem i s lopatkou). K těmto účelům se hodí jednak klasické průhledné skleněné, v barvách oranžová, červená, žlutá, jednak ovšem trvanlivější kovově lesklé neprůhledné, a to i v barvách zelená, modrá, fialová a samozřejmě perleťová. Velikost korálků však musíme korigovat s ohledem na rozměry rotačních třpytek, neboť tam by mohly výrazně rušit jejich chod. Své nástrahy si vyrábím i kombinací samotných korálků, tyto objekty slouží téměř výhradně pro lov při dně.

Cikády, ale i zockery a některé typy větších marmišek umožňují po úpravě děrováním různé zavěšení korpusu v otvorech a v důsledku změněné polohy těžiště také odlišný sklon a chod nástrahy. V době, kdy marmiškování u nás bylo ještě v plenkách a o cikádách a podobných nástrahách se nám nejspíš ani nesnilo, jsme se snažili měnit projevy českých plandavek ve vodě nejrůznějším přihýbáním plechu. Tato možnost nám zůstává samozřejmě i dnes, jediným předpokladem kromě šikovných rukou je ovšem dostatečně tvárný materiál, to znamená nepříliš silný plech.

U wobblerů musíme mít při úpravách designu na zřeteli přece jenom více kvalitu složení povrchové vrstvy, abychom v návalu objevné tvořivé euforie nezkazili nenávratně původní katalogovou verzi. Pokud ovšem nejde například o starší tuzemské výrobky, které vznikaly pouhým přestříkáním podkladu rychleschnoucí barvou bez dalších krycích lazurovacích vrstev. Tam tyto obavy jsou zcela bezpředmětné.

I u dokonalých povrchů si můžeme ale dovolit malé doplňky nebo změny. Jestliže wobbleru, který má jako imitace určité rybky oči jen namalované, nalepíme oči trojrozměrné, povýšíme jej v úspěšnosti o třídu výš. "Pravé" oči, i v barvě sírově žluté nebo červené, dělají někdy neskutečné divy, zejména mezi okouny, štikami nebo pstruhy duhovými.

Vyměníme-li koncový a břišní trojháček na wobbleru za dvojháčky směřující hroty vzhůru, lze jimi vláčet i nad "chytlavými" překážkami s menším rizikem, že o ně přijdeme.

Měkké gumové nástrahy je možné rovněž dobarvovat, je však třeba napřed zjistit, do jaké míry se barva fixu "zapije". U péřových streamerů nás to tolik nesvazuje.

Sestřihávání špatně pracujících twisterů není všemocné, ale zvýšení proporce ocásku, tělíčka a spojovacího "kořene ocásku" lze doladit patřičným zúžením nebo zeslabením. Jde ale spíše o nouzové řešení u vody, než o cílenou úpravu v teple domácího krbu - to si raději pořiďme nové zboží, nebo jiný typ twisteru. Měkká guma přece jen "stárne" i do hloubky a o větší trvanlivosti v širším měřítku opravdu bez nadsázky hovořit nelze.

O streamerech můžeme poslední dobou říci, že se staly velmi často diskutovaným spojovacích článkem mezi vyznavači přívlače a moderního muškaření. Klasický úvazek na muškařském háčku s dlouhým ramínkem, je-li vybaven očkem, lze samozřejmě použít i na vláčecí soustavě, s přídavným předřazeným brokem (cca 30 - 50 cm). Užijeme-li při výrobě olověný drátek nebo plíšek jako podklad, ušetříme broky a přiblížíme se i prací s nástrahou více klasické přívlači. Standardní peří a prvky marabu využijeme podobně jako muškaři i my především na stojaté vodě.

Daleko univerzálnější variantou pro nás jsou umělá vlákna (chemlon, příliš nesmáčivé materiály a podobně). V proudných úsecích nejen drží víceméně tvar původně zamýšlené imitace rybky nebo abstraktního dráždidla, ale i barvu a mnohdy ještě samy pružně pracují (vzdáleně připomínají vlající twisterový ocásek nebo celé klubko).

Od zatížených streamerů je jen skok k trubičkovým "muškám". Komu ovšem nevyhovují prokluzná "peříčka", může vyvázat stejný objekt na tělíčko háčku s jigovou hlavičkou, dokonce i přetíženou. Do absurdity tuto variantu dotáhli polští rybáři - tam je u tzv. kohouta použita pouze velká kulová hlavová zátěž a křiklavý jemný třapec. Údajně s takovou nástrahou úspěšně přemlouvají candáty. Rozumím tomu, ale sám více inklinuji k využití nástrahy alespoň v celé spodní polovině vodního sloupce, než se omezit jen na bušení do dna. Připadá mi to mobilnější. Navíc můžeme i u vody přidat některý barevný komponent podle momentální potřeby. Je-li to nezbytné, doplněk lze nejen přivázat, ale i dolepit. Všechna vlákna včetně srpků peří lze opět doladit i barevnými fixy.

Shora uvedené "modifikace" úpravy nástrah mají jedno společné - jsou proveditelné na břehu přímo u vody, jsou nenáročné na vybavení i individuální zručnost. A hlavně - originální změna designu, i když někdy na první pohled "dílčí", může vést k úspěchu. Tak proč neexperimentovat?!

Statistika pro stranku:
Nazev: Chytání ryb

Navstevnost za minuly tyden (19.2.2007 - 25.2.2007) je:
Pondeli: 20
Utery: 31
Streda: 28
Ctvrtek: 43
Patek: 21
Sobota: 19
Nedele: 22

Celkem: 184
Další rekord!!!!Tak kdy uděláme 200?????????????

Statistika pro stranku:
Nazev: Chytání ryb


Navstevnost za minuly tyden (12.2.2007 - 18.2.2007) je:
Pondeli: 25
Utery: 20
Streda: 33
Ctvrtek: 23
Patek: 25
Sobota: 18
Nedele: 30

Celkem: 174

Děláte mi radost!!!Tak pokoříme návštěvnost 200lidí?????????

Statistika pro stranku:
Nazev: Chytání ryb

Navstevnost za minuly tyden (5.2.2007 - 11.2.2007) je:
Pondeli: 23
Utery: 17
Streda: 27
Ctvrtek: 31
Patek: 24
Sobota: 24
Nedele: 23

Celkem: 169