Jak se vyvarovat nechtěných záběrů

6. ledna 2007 v 18:01 | já a časopis Rybář |  Začíname Kaprařit
Jak se vyvarovat nechtěných záběrů
Ivo Sláma
Za loňskou sezónu jsem při lovu kaprů vyzkoušel několik revírů, ale na boilie jsem měl záběry pouze od menších kaprů nebo od jiných druhů ryb. Co mám dělat, abych se vyvaroval těchto nechtěných záběrů a abych ulovil velkého kapra?
Radek Smutný, Hradec Králové


Toto je opravdu hodně složitá otázka a odpověď na ni je třeba hledat pomocí několika úzce souvisejících faktorů. Revíry se z hlediska výskytu trofejních kaprů mezi sebou značně liší především počtem jedinců a hlavně jejich velikostí. Navíc například desetikilový kapr může na malém revíru znamenat onu pomyslnou špičku hmotnostní pyramidy, kdežto na velké úživné nádrži či řece je to mnohdy průměrně velká ryba. Pokud se posuneme ještě dál, tak například na rumunské Radutě se o "nějakých" desetikiláčích vůbec nemluví jako o rybách trofejních. Nad tímto faktem je třeba se opravdu důkladně zamyslet a posuzovat onu "trofejní velikost" kapra právě podle dispozic revíru, na kterém právě lovíme. V některých případech můžeme vycházet z ověřených a důvěryhodných informací, jindy musíme nám doposud neznámý revír prozkoumat. Záleží rovněž na tom, zda jedeme na nějaký revír např. jednou či dvakrát za rok, nebo se jedná o vodu, kterou máme takřka za humny a jsme rozhodnuti ji navštěvovat častěji. Pokud se rozhodne rybář vyjít vstříc své nezvladatelné touze po ulovení opravdu velké ryby (jde mu především o zdolání kapra např. za hranicí dvaceti kilogramů) a zvolí jako cíl své výpravy a svého snažení odpovídající revír - např. právě zmiňovanou Radutu, pak je jasné, že veškeré své úsilí a taktiku podřídí právě snaze zabránit pokud možno záběrům menších ryb (v tomto případě třeba amurů či kaprů pod hranicí deseti kilogramů...) a nebude v průběhu draze zaplaceného týdne zkoumat zdejší rybí osádku.

Vraťme se však do českých luhů a hájů a především do našich revírů, ve kterých zatím stále ještě plavou nádherní velcí kapři. Jejich velikost je pochopitelně různorodá, a tak nám nezbývá, než revír, o kterém nemáme příliš mnoho informací, řádně prozkoumat. Trpělivost je jednou z nutných vlastností kaprařů, ale je faktem, že pokud máme možnost věnovat se intenzívně jednomu revíru, pak je to rozhodně lepší, než-li v průběhu sezóny "skákat" z revíru na revír a naivně doufat, že hned na první nához zabere ten největší kapr, který v revíru žije. Zklamání mají posléze opravdu hořkou příchuť. Pokud jsme se tedy rozhodli jít cestou postupného průzkumu, tak se určitě v první fázi nebudeme všemožně snažit přelstít za každou cenu ty největší jedince, ale pokusíme se prozatím ulovit co nejvíce ryb (není samozřejmě nikde psáno, že mezi nimi nebude nějaký větší kapr), abychom získali do budoucna co nejvíce upotřebitelných informací a hlavně zkušeností pro další lov. Uvedu jeden příklad: Můj kamarád a bývalý kolega Pavel Semnačík hned ve své první kaprařské sezóně ulovil na Labi legendárního Douglase (tehdy tato ryba nebyla přesně zdokumentována, ale dvacet kilogramů měla minimálně). Následující dvě sezóny jsem lovil kapry společně s Pavlem. Ulovili jsme na svých výpravách mnoho nádherných ryb (mimo jiné i devět ryb mezi patnácti a osmnácti kilogramy), jenže Douglas byl pro Pavla jakési měřítko a on často prohlašoval, že příliš nevěří tomu, že by ulovil na Labi rybu ještě větší. Pozoroval jsem na Pavlovi, jak postupně ztrácí motivaci, až jsem nakonec velice nerad uslyšel větu: "Ivoši, já končím. Mě už to nějak neláká a Douglase jsem asi prostě chytil příliš brzo..."

Pokud jsme tedy během několika výprav ulovili určité množství kaprů a máme jistou představu o řekněme standardní velikosti zdejších kaprů, o ideálních místech k lovu, o nejúspěšnějších návnadách a nástrahách a jsme přesvědčeni o tom, že ti největší kapři teprve čekají na své seznámení s našimi háčky, tak pak je čas pro změnu strategie ve prospěch cíleného lovu právě těch největších ryb.

Řešení této situace je hned několik a záleží na každém rybáři, zda zvolí pouze jedno nejvíce vyhovující daným podmínkám, nebo zkombinuje všechny varianty během jednoho lovu. Velcí kapři se převážně pohybují na periferii většího hejna, nebo naopak plují osamoceně ve společnosti několika dalších větších jedinců a rybář jen obtížně ovlivní fakt, jaká kapří pospolitost navštíví jeho loviště. Velký kapr rovněž nespotřebuje tolik potravy jako menší kapři "ve vývinu" a rovněž platí, že velký kapr není jakýmsi vůdcem celého hejna. Z těchto faktů tedy musíme vycházet. Někteří rybáři tvrdí, že použitím boilie o větším průměru zamezí záběrům menších kaprů či jiných druhů ryb. Podle mých zkušeností však tato teze není zdaleka tolik funkční. Boilie o průměru např. 30 mm či dvě boilie o průměru 20 mm za sebou tento problém opravdu neřeší. Na dvě "dvacítky" jsem ulovil opravdu hodně kaprů okolo 4 - 5 kilogramů, o tlouštích, cejnech či amerických sumečcích ani nemluvě. Na "třicítku" mi zabral kapřík 36 cm a nastraženou ořechovou kuličku včetně háčku měl regulérně v tlamce. Totéž platí o karasovi, jenž měřil 40 cm. Někteří kapraři zkoušeli boilie o průměru 40 mm i větším, ale podle mého názoru je tato nástraha již příliš velká a může u ryby vzbudit nedůvěru.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 hukam hukam | Web | 7. září 2016 v 23:43 | Reagovat

kalkulacka sjednoceni pujcky :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama